Historie varroázy
Varroáza (známá jako Varroa nebo Varroosis) je parazitární onemocnění dospělých včel i včelího plodu, které způsobuje Kleštík včelí (Varroa destructor, dříve zvaný jako Kleštík Jakobsonův, Varroa jacobsoni). Kleštík včelí se živí hemolymfou (včelí krví). Jeho původ je z Indie, kde parazitovat na Včele východní (Apis cerana). V Evropě se poprvé objevil koncem 20. století a od té doby je ohrožuje včelstva nejen po celé Evropě.
Budoucnost
Varroáza změnila včelařství v České republice. V podstatě do té doby se nemusely používat léčiva a chov byl ve své podstatě čistý. Ale nyní je potřeba čelit tomuto parazitu a nepodceňovat jej. Je nutné mít postupy, kterými se bude šířit každý včelař, aby se škůdce co nejvíce potlačil a nemohl se dále šířit. I přes tuto výzvu poprat se s roztočem, je nutné zajistit přežití včel i do budoucna. Varroáza je problém, který nelze ignorovat.
Úspěch v boji proti varroáze závisí na tom, jak dobře včelaři budou schopni přizpůsobit se změnám požadovaných ve svém provozu včelařství.
Zkušenosti s varroázou prokázali, že každý včelař se musí naučit jak proti varroáze bojovat. Proces učení se dá rozdělit do těchto kroků:
- Provádět pravidelné kontroly stavu včelstva a na přítomnost kleštíka.
- Správně reagovat na výsledky kontrol tak, aby se eliminovalo používání chemikálií v úlech.
- Dozvědět se o varroáze více a pochopit jejich základní principy množení a šíření.
- Vytvořit se program kontroly a léčby.
Cílem boje proti varroáze je především zachování rodu včely medonosné jako opylovačů a včelích produktů pro další generace.