Rekordní úhyny včelstev na Varroázu a viry

České včelařství zaznamenalo tuto zimu extrémně vysoké úhyny včelstev. Podle průzkumu mezinárodní iniciativy COLOSS, jen od loňského září do února letošního roku uhynulo přibližně 26 % všech tuzemských včelstev. V absolutních číslech to znamená ztrátu více než 160 tisíc včelstev z celkem 644 847 registrovaných.

Tento úhyn je nejvyšší od roku 2013 a oproti zimě 2023/2024, kdy bylo zaznamenáno úmrtí 12,2 % včelstev, představuje dramatický nárůst.

Hlavní viník – varroáza

Za hlavní příčinu vysokých úhynů odborníci označují varroázu – invazivní parazitární onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor. Tento parazit včely výrazně oslabuje a otevírá cestu dalším bakteriálním a virovým onemocněním.

Rozvoj varroázy výrazně urychlilo nezvykle teplé loňské jaro. Roztoč měl díky teplému počasí optimální podmínky k množení, které nastalo přibližně o tři týdny dříve, než tomu bývá obvykle.

Převčelení krajiny – nový faktor ohrožení

Kromě varroázy si odborníci všímají také rostoucího problému tzv. převčelení krajiny. Tento termín označuje situaci, kdy počet včelstev v určité lokalitě překračuje přirozenou kapacitu krajiny poskytovat dostatek potravy.

Velký počet včelstvech v jedné oblasti vede k nedostatku potravy pro jednotlivá včelstva, k oslabení populace a následně k vyšší náchylnosti vůči nemocem. Převčelení tak negativně ovlivňuje produktivitu chovu a zhoršuje stav včelstev v dlouhodobém horizontu.

Složitosti léčby a prevence

K problémům s prevencí varroázy se loni přidal i výskyt tzv. cementového (melecitózního) medu. Ten s sebou přinesly specifické klimatické podmínky, které výrazně zkomplikovaly včelařům včasné ošetření včelstev. Tento med se vyznačuje extrémní hustotou a rychle tuhne v plástech, což komplikuje jak vytáčení medu, tak samotné přezimování včel.

Výrazné regionální rozdíly

Ztráty včelstev se lišily podle jednotlivých regionů. Nejhorší situaci zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. V okrese Česká Lípa dokonce letos nepřežila zimu téměř polovina včelstev.

Důležitost vzdělávání a spolupráce mezi včelaři

Včelařští odborníci apelují na to, aby včelaři zintenzivnili vzájemnou komunikaci. Jen sdílením znalostí, zkušeností a jednotným přístupem k léčbě mohou včelaři účinně reagovat na aktuální výzvy, kterým včelařství čelí.

„Zkušení včelaři by měli aktivně pomáhat těm méně zkušeným. Není to věc jen jednotlivce, ale celé organizace včelařů v oblasti,“ dodává Hrubý.

Nezbytnost adaptace na změnu podmínek

Nastávající změny klimatu a s tím spojené netypické situace, jako jsou teplé zimy, časný nástup jara nebo neobvyklé snůšky, vyžadují od včelařů adaptaci dosavadních metod chovu a léčení. Odborníci proto upozorňují na nutnost aktualizovat stávající strategie a vytvořit nové postupy, které umožní českému včelařství úspěšně překonat tyto výzvy budoucnosti.