Zimní spady roztočů Varroa po aplikaci kyseliny šťavelové

Co dělat a jak jim rozumět?

Ošetření včelstev v zimním období pomocí kyseliny šťavelové je stále populárnější alternativou ke klasickým syntetickým akaricidům. Už mnoho včelařů si totiž ověřilo její účinnost v boji proti roztoči Varroa destructor. Často však dochází ke znepokojení, pokud se roztoči objevují na podložkách ještě několik dní po zákroku. Proč toto nastává a jak tomu správně porozumět?

Použití kyseliny šťavelové jako zimní náhrady fumigace

V posledních letech se značně rozšířilo užívání léčebného pokapu včelstev kyselinou šťavelovou (KŠ), nejčastěji v koncentraci 4,2 % dihydrátu kyseliny šťavelové rozpuštěného v 60 % cukerném roztoku (sacharóze). Mnoho včelařů zjišťuje, že její aplikace může být plně rovnocenná tradičním metodám, jako jsou fumigace nebo aerosolování syntetickými přípravky.

Zkušenost včelařů však ukazuje, že průběh léčebného spadu roztočů je odlišný od tradičních metod a tím vznikají otázky ohledně účinnosti a interpretace výsledků zimního ošetření.

Odlišný mechanismus působení kyseliny šťavelové

Na rozdíl od běžně používaných syntetických akaricidů (aerosol, fumigace, Gabon), jejichž účinnost je založena buď na blokování nervové činnosti (amitraz) nebo například inhibici sodných kanálů buněk roztoče (například účinné látky acrinathrin či fluvalinát), kyselina šťavelová působí odlišným způsobem. Dodnes nebylo však definitivně a s jistotou potvrzeno, jaké konkrétní mechanizmy stojí za její účinností.

Historicky nejčastější hypotézy působení kyseliny šťavelové jsou:

1. Okyselení vnitřního prostředí roztoče: KŠ přes kutikulu pronikne do roztoče, jehož acidifikace vnitřního prostředí způsobí postupný úhyn.

2. Poškození končetin roztoče: agresivní účinky kyseliny šťavelové mohou narušit končetiny roztoče, což vede k oslabení jeho schopnosti pohybu, příjmu potravy a narušení orientace nebo čichu.

3. Průnik skrze hemolymfu včely: Tato teorie uvádí, že kyselina šťavelová vstupuje do těla roztoče skrze hemolymfu včel, na kterých saje, čímž dochází k jeho postupnému uhynutí.

Navzdory nejistotě ohledně přesného mechanismu účinku je však efekt kyseliny šťavelové v praxi potvrzen mnoha včelaři jako jasný – varroáza je skutečně dostatečně potlačena.

Kdy dochází k úhynu a spadu roztočů po aplikaci kyseliny šťavelové?

Praktická pozorování i experimentální údaje potvrzují, že roztoči hynou po aplikaci KŠ v průběhu delšího časového období než při tradičních metodách fumigace nebo aerosolování. Konkrétně při experimentálním pozorování provedeném v listopadu 2019 bylo zjištěno, že největší množství roztočů spadne během prvních pěti dnů po aplikaci. V následujících dnech však nadále probíhal spad v malých množstvích v řádech jednotek roztočů. Tento mírně dlouhodobý spad trval celkově zhruba 3 týdny.

Během prvního týdne po aplikaci nicméně spadlo kolem 90 % z celkového počtu roztočů, které se na podložkách objevily v celých sledovaných třech týdnech.

Srovnání s fumigací

Ačkoli paralelní srovnávající experiment nebyl proveden, z dostupných zkušeností a literárních dat můžeme konstatovat, že léčebný spad po klasické fumigaci trvá běžně maximálně 2 dny (většinou však jen 12–24 hodin). To uvádí i příbalové letáky běžně používaných syntetických akaricidů (např. Varidol).

Jak interpretovat tyto zvýšené a dlouhodobější spady?

Je třeba zdůraznit, že delší spady nejdou spojovat s nedostatečnou účinností ošetření, ale pouze s odlišností mechanismu účinku kyseliny šťavelové. Tato látka působí pomaleji, avšak dlouhodobě. Není tedy namístě propadat panice nebo pochybnostem o správnosti aplikace, pokud se roztoči objevují na podložkách déle po aplikaci.

Kdy je třeba zachovat klid a vyčkat vyhodnocení?

Zimní měl, která bývá odevzdávána k povinnému laboratornímu vyšetření, neznamená automaticky selhání léčby, pokud obsahuje pozůstatky roztočů z delšího časového období po aplikaci KŠ. Lehce zvýšený výskyt roztočů na podložkách po aplikaci je přirozený jev a dokazuje postupnou, ale účinnou eliminaci roztoče Varroa destructor.

Praktická doporučení

Pokud se rozhodnete nebo již pravidelně používáte kyselinu šťavelovou pro zimní pokap svých včelstev, buďte připraveni na trochu jiný průběh zimního spadu než u tradičních ošetřovacích metod. Nepropadejte obavám či nervozitě, a pamatujte, že delší doba spadu není negativním příznakem, ale spíše charakteristickou vlastností kyseliny šťavelové jako účinné a ekologičtější alternativy syntetických akaricidů.

Sběr zimní měli: jak ji provést správně?

Standardní metodika sběru zimní měli v České republice stanovuje vložení kontrolních podložek do dna úlů na dobu 30 dní. Po uplynutí tohoto období je měl sesbírána a zaslána k laboratornímu rozboru. Výsledkem rozboru je informace o počtu spadlých roztočů.

Pokud laboratorní vyšetření ukáže průměrnou hodnotu vyšší než 3 roztoče na včelstvo, je nutné na jaře provést zákrok proti roztoči Varroa destructor.

Správné načasování vložení podložek po aplikaci kyseliny šťavelové

Dle provedených experimentálních pozorování doporučujeme vkládat podložky pod dno úlů nejdříve 3 týdny po provedeném pokapu kyselinou šťavelovou. Dřívější vložení podložek může vést k uměle zvýšenému počtu spadlých roztočů. Například pokud vložíme podložky již sedm dní po aplikaci KŠ, může spadnout až kolem patnácti roztočů v průběhu prvních dvou týdnů na včelstvo. I při pozdějším vložení (například 14 dní po aplikaci) jsme zjistili spad zhruba 6 roztočů během následujícího týdne. Obě tyto situace vedou k povinnému jarnímu zásahu, což nemusí přesně reflektovat skutečnou situaci včelstva na jaře.

Termín odevzdání vzorků zimní měli do laboratoře vyprší obvykle 15. února. Proto ideální termín aplikace KŠ bývá nejpozději kolem vánočních svátků.

Prolety včel a jejich vliv na sběr zimní měli

Každoročně jsme svědky výrazného vlivu počasí na sběr zimní měli. Teplejší zimní období a slunečné dny vedou k občasným proletům včel s cílem vyprázdnit se. Během proletů se rozvolní včelí chomáč a z odumřelých včel a rámků může dojít k sesunutí dávno uhynulých roztočů na podložky. Ti mohli být zlikvidováni již dřívější fumigací, aerosolem nebo pokapem KŠ.

Toto „dodatečné“ sesunutí mrtvých roztočů značně zkresluje výsledky rozboru. Hodnoty mohou být falešně pozitivní, tedy s nesprávně indikovanou zvýšenou nutností ošetření včelstva na jaře. Proto je nezbytné s tímto faktorem počítat.

Význam vyšetření zimní měli pro chovatele včel v ČR a ve světě

Vyšetření zimní měli je v rámci Evropy spíše výjimečným metodickým postupem specifickým pro Českou republiku. V praxi totiž tato metoda neposkytuje přesnou predikci nákazové situace v příští sezóně, ale pouze orientačně ukazuje na situaci z předchozí včelařské sezóny či aktuální situaci v úlech během zimy.

S výjimkou moru včelího plodu, jehož detekce ve vzorcích zimní měli naopak předpovídá potenciální ohniska nákazy a je velmi užitečná, je tedy význam tohoto vyšetření v cizině silně omezený.

Správný postup předsezónní diagnostiky a jarního ošetření včelstev

Fáze diagnostiky

Díky tomu, že se zhruba 80 % roztočů nachází přímo na plodu, brzké jaro představuje ideální období pro detailní kontrolní diagnostiku. Diagnostika spočívá ve vizuální kontrole plodu pomocí odvíčkovací vidličky, kdy opatrně odvíčkujeme krytky buněk plodu a prohlédneme kukly. Pokud roztoče v kuklách zaznamenáme, je účelné ohnisko nákazy okamžitě odstranit, čímž se minimalizuje riziko rozvoje akutní varroázy v průběhu vegetační sezóny.

Možnosti jarního ošetření

• Vyřezání napadeného plodu v kombinaci s pokapem či sublimací kyselinou šťavelovou.

• Fumigace dle platných metodik.

• Nátěr plodu přípravkem M1-AER (fluvalinát) maximálně do rozsahu 10 dm² plochy plodu z důvodu hygienické bezpečnosti.

Použité a doporučené zdroje

colosscz a Kamler M., Nesvorná M., Stará J...