Varroáza – prevence, monitoring a ošetření včelstev

Podletí představuje období, kdy jsou včelstva nejvíce ohrožena roztočem Varroa destructor. Je zásadní provést včasnou a správnou diagnostiku, sledovat situaci a odpovídajícím způsobem reagovat. Následující článek shrnuje klíčová opatření, která by měli včelaři uplatňovat v praxi.

Jak roztoč Varroa destructor škodí včelám?

Samička roztoče Varroa destructor klade vajíčka v zavíčkovaných plodových buňkách včel. Roztoči se krmí tělními tekutinami larev, čímž způsobí jejich oslabení a významně snižují vitalitu líhnoucích se včel. V důsledku toho jsou včely krátkověké, ztrácí schopnost správně zazimovat a dlouhodobě přežít, což vede k vážným zimním úhynům celých včelstev.

Jak se projevuje napadení včelstev?

Ve většině včelstev nemusí být na první pohled v červenci a srpnu patrné žádné viditelné příznaky. Pozorný včelař však může při kontrole plodu spatřit roztoče či deformované mladušky se zakrnělými křídly. Silně napadená včelstva se často stávají cílem loupeží, která dále šíří nákazu včelstvy v okolí.

Klíčová role monitoringu varroázy

Správný monitoring napadení je klíčovou prevencí včasného rozpoznání vážnosti situace.

• Přirozený spad roztočů: sleduje se počet roztočů spadlých za období 24 hodin. Kritická hranice v červnu a červenci činí 3–5 roztočů denně, v srpnu 5–10 roztočů za den.
• Kontrola trubčího plodu: pravidelné odvíčkování a kontrola buněk s trubčím plodem, kde se roztoči nejčastěji vyskytují.
• Metoda práškového cukru: neinvazivní diagnostika pomocí jemného práškového cukru, při které se včely vrací zpět do úlu a poskytuje včelaři přesnější informace o stupni nákazy.

Metodika ošetření proti varroáze v podletí

Pokud monitoring odhalí zvýšený počet roztočů, je nutné přistoupit k léčbě a ochraně včelstev:

Možnosti aplikace léčebných přípravků:

• Přípravky Gabon (PF-90 a Flum 4 mg): dlouhodobě účinkující pásky umisťované přímo mezi plodové rámky. Pásky instalujte do včelstev již koncem července nebo nejpozději začátkem srpna.
• Přípravky s kyselinou mravenčí: Formidol 40 ml nebo 81 g – účinně hubí roztoče při správné aplikaci a teplotních podmínkách.
• Přípravky s thymolem: Apiguard 25% gel nebo proužky Thymovar 15 g jsou rovněž účinné, ale je potřeba opakované aplikace dle návodu.

Zásady správné aplikace Gabonů:

• Před aplikací si pozorně prostudujte návod a dodržujte pokyny.
• Pásky Gabonu instalujte mezi otevřený, nejlépe čerstvě odvíčkovaný plod přímo do rozšířených plodových uliček, 5–10 cm od stěny úlu.
• Pásky ponechejte maximálně 30 dní, delší přítomnost může snížit účinnost a vést k rezistenci parazita.

Obvyklé chyby, kterým se vyhnout při aplikaci Gabonu:

• Pozdní aplikace pásků způsobuje škody již vzniklé na přezimující generaci; včelstva pak nepřezimují nebo velmi strádají.
• Nepřesné umístění pásků mimo plodové těleso výrazně snižuje jejich účinnost.
• Nedůsledná aplikace, samostatné ošetření pouze jednotlivých úlů nebo malého počtu včelstev.

Nutná opatření při přesunech včelstev

Při každém přesunu mimo obec je nutné mít nejvýše rok starý laboratorní rozbor zimní měli na mor včelího plodu. Při přesunu do jiného kraje pak musí chovatel získat souhlas veterinární správy KVS (Krajská veterinární správa).

Monitoring přirozeného spadu roztočů (červenec – září)

Období od poloviny července po konec září je z hlediska rozvoje kleštíka nejrizikovější částí roku. Populace roztočů dosahuje maxima – pokud je invaze silná, poškodí nebo zcela zničí generaci včel určenou pro zimní období.

• Postup monitoringu: pravidelně sledujte přirozený denní spad roztočů na podložkách v úlu.
• Vyhodnocení spadu: při spadu více než 10 roztočů denně je potřeba okamžitě jednat. Nad 100 roztočů za den znamená včelstvo většinou ztracené.
• Poznámka: pro přesnější výsledky používejte tzv. varroadno a pozorujte také případnou reinvazi – přenášení roztočů zalétávajícími včelami.

Monitoring pomocí moučkového cukru (červenec – září)

Alternativně či paralelně lze použít rychlou metodu monitoringu pomocí moučkového cukru:

1. Odeberte cca 100 ml živých včel do nádobky se sítkovým víčkem.
2. Zasypejte včely 100 ml extra jemného moučkového cukru a důkladně promíchejte (překlápěním nádobky minutu).
3. Cukr prosejte přes jemné síto a spočítejte roztoče.

Pro rychlé vyhodnocení akce použijte následující přehlednou tabulku:

Upozornění: tato metoda slouží pouze k monitoringu, nikoliv k léčbě.

Závěrem: Spolupráce a disciplinovanost včelařů

Klíčem k úspěšnému zvládání varroázy je především společný a včasný zásah všech včelařů v regionu. Pouze tehdy zajistíme, aby se nemoc nerozšiřovala dál a naše včelstva mohla prosperovat.

Inspirováno článkem od Ing. Dalibor Titěra, CSc. a  Dr. Ing. František Kamler - VÚVč Dol (Výzkumný ústav včelařský)

Varroa destructor (Kleštík včelí)

Kleštík včelí (Varroa destructor), nazývaný někdy také kleštík zhoubný, patří mezi nejvýznamnější včelí parazity. Způsobuje závažné onemocnění včelstev známé jako varoáza (varroóza), což je jedna z hlavních příčin závažných úhynů včel na celém světě.

Vědecká klasifikace

• Říše: Živočichové (Animalia)
• Kmen: Členovci (Arthropoda)
• Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
• Třída: Pavoukovci (Arachnida)
• Řád: Mesostigmata
• Čeleď: Kleštíkovití (Varroidae)
• Rod: Kleštík (Varroa)
• Druh: Varroa destructor Anderson & Trueman, 2000

Popis parazita

Dospělé samičky kleštíka jsou viditelné pouhým okem. Mají oválný tvar o velikosti 1,1–1,9 mm, původně jsou žluto-bílé barvy, později hnědnou a získávají tvrdý štít kryjící tělo. Samečci jsou daleko méně nápadní – měří okolo 0,8 mm, mají světlejší barvu a měkké tělíčko.

Vývojový cyklus kleštíka

Životní cyklus začíná přechodem oplozené samičky do plodové buňky těsně před zavíčkováním. Samička pak klade několik vajíček, ze kterých se postupně vylíhnou noví parazité:

• Šestinohá larva
• Protonymfa a deuteronymfa
• Dospělí jedinci (samečci po oplození hynou, oplozené samičky opouštějí buňku s hostitelskou včelou)

Celý proces trvá od sedmi do devíti dnů v závislosti na pohlaví jedince.

Šíření a původ kleštíka

Původním hostitelem roztoče je včela východní (Apis cerana). Parazit přešel na včelu medonosnou (Apis mellifera) začátkem 20. století právě díky lidské aktivitě, protože se oba druhy dostaly do těsného kontaktu. Postupně se parazit rozhodl šířit celou Eurasií a později celým světem díky mezinárodnímu obchodu s včelstvy a matkami.

Následky napadení a klinické příznaky

Kleštík oslabuje včely především vysáváním tukového tělesa, nikoliv hemolymfy – jak bylo kdysi chybně uváděno. Napadené včely jsou viditelně oslabené, mají deformovaná křídla, nepřirozeně vysunutý sosák a narušenou schopnost letu. Při vysoké míře napadení dochází k postupnému kolapsu a úhynu celého včelstva, zejména během zimy, kdy výrazně klesá imunita včel.

Způsoby šíření mezi včelstvy

• Zalétávání trubců do cizích úlů.
• Loupeže a zalétávání dělnic mezi okolními včelstvy.
• Přemisťování infikovaných plástů či úlů.
• S narůstající globalizací v obchodování s včelami je šíření enormně urychleno.

Způsoby prevence a léčení varroázy

V České republice je léčba řízena pokyny Státní veterinární správy. Její součástí jsou následující postupy:

• Zimní ošetření fumigací nebo aerosolem (Varidol – Amitraz, M1-AER – Tau-Fluvalinát).
• Letní léčení pomocí dlouhodobých kontaktních pásků obsahujících pyrethroidy.
• Přírodní postupy – použití odpařovačů kyseliny mravenčí (zejména u biochovů).

Biologická perspektiva a šlechtění odolných kmenů včel

Perspektivním dlouhodobým řešením známým jako varroatolerance je šlechtění včelích plemen, která mají vrozený silný čistící pud a schopnost aktivně se zbavit parazita (například včela medonosná kapská a středoafrická). Tyto schopnosti umožňují včelstvu dlouhodobě odolávat napadení Varroa destructor bez chemické léčby.

Varroamonitoring – monitorování výskytu roztoče

Pro účinný boj s varoázou je nezbytný pečlivý monitoring využívající sledování přirozeného spadu kleštíků (měli). Na základě výsledků monitoringu se plánuje intenzita a načasování léčení, což zásadně pomáhá zvládnout výskyt a šíření parazita.

RNDr. Antonín Kůrka a Doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D.